AJP PR5 250 Enduro (2014)

Řekněme, že je to takové nejostřejší tupé enduro.

Více fotografii

Výška jezdce: 175 cm

První dojmy - je to lehké, dobrý a rychlý přístup k motoru a dalším ptákovinám, kvalitní stavitelný podvozek, dobré na off, startování po delší době nebo v zimě je teda děs, chod motoru zejména kolem volnoběhu a "tam úplně dole", některé detaily a vybavení uráží i milovníka jednoduchosti jako jsem já, přejezdy po silnici opravdu jen to nejnutnější zlo

Recenze

PR5ku jsem koupil zejména ze zvědavosti pro porovnání s dalšími 250 cc endury. Chtěl jsem zkusit ten portugalsko-čínský zázrak.

Hned z kraje jsem bohužel musel řešit vypadávající 3. kvalt když to člověk držel víc pod plynem. Nechal jsem to opravit ve Streetmoto včetně několika dalších drobností. Naneštěstí se to dost vleklo a tak se nějaké větší svezení dost opozdilo.

Do sedla jsem se dostal až na podzim. Co mě na moto hodně vadilo, bylo mizerný startování. Já zvyklý z Japonců, že moto naskočí po pouhém pohledu na tlačítko "start" jsem tady silně vystřízlivěl. Až po prvním vytlučení baterie do mrtě jsem zjistil, že je potřeba si při startování tak nějak hrát s plynem a pak už se to dalo. Při jízdě je to prostě enduro. Obratné, lehké, nepříliš komfortní pro pozadí. Osobně si na tomto nedokážu představit nějaké delší jezdění. Potvrdily se očekávání, že toto je stroj opravdu do terénu, nikoliv na asfalt.

Jakožto offroadový spíše nýmand nedokážu nějak erudovaně hodnotit kvalitu chování v terénu. Rozvor je spíše kratší, zatáčí to hezky a pocitově se to vodí jako kolo. Proti Hondě CRF250L je to prostě úplně opačná strana mince.

Co se týče provedení a zpracování, tam mám takový dvojí pohled. Plusem je jednoduchá stavba se snadným přístupem na klíčová místa. Na druhou stranu některé detaily jsou opravdu děs. Naprosto otřesná jsou originální zrcátka. Naštěstí to je věc, kterou lze snadno vyřešit. Ale i tak, taková ta běžná sklopná po 300,- udělají mnohem víc parády a nejsou snad tolik cenově mimo. Nepochopil jsem, proč na nádržce brzdovky je závit na zrcátko, ale ta jsou obě upevněná objímkou. Přepínače na řídítkách to také není žádná hitparáda. Zejména ovladač blinkrů je i dost nepraktický. Trefit středovou polohu chce trochu cviku a soustředění.

Nejvíc rozporuplný pocit jsem měl z motoru/převodovky. Ne že by jel špatně, táhne docela slušně odspodu, což se na endurování hodí, ale taková ta pravidelnost chodu, nejistota jestli mi to někde na křižovatce na volnoběh nezdechne. K tomu to mizerné startování (novější verze by snad měly být lepší - údajně). Převodovka ve mně taky nebudila dojem chirurgické přesnosti a chodu švýcarských hodinek.
K tomu podotýkám, že celý motor a převodovka byly rozebrány a opět sestaveny a seřízeny přímo v "nejvíc autorizáku" a i dle vyjádření motor byl ve velmi dobrém stavu, jak vršek tak spodek. Měněna byla kolečka na 3. rychlosti, prý to takových bylo více. Čili se nejednalo o žádnou vylítanou potvoru. Celkově bylo moto zachovalé a v originálním stavu.

Suma sumárum jsme si spolu úplně nesedli což bylo asi více umocněno nutností řešit hned servis, který se vlekl. V bodech svou zkušenost hodnotím následovně:

+ podvozek a šasi ostrého endura
+ pro více off jízdu téměř jediná volba mezi "tupými"
+ dobře přístupné části moto
+ motor má dostatečně silný spodek

- problematický start/chod motoru, přesnost převodovky
- zpracování některých částí působí ultralevně
- otravně hlučné sání přímo před řidičem pod sedlem
- servisní síť + dodací lhůty dílů