KTM 1290 Super Adventure R (2021)

To co si opravdu koupíte, když si pořídíte KTM 1290 Super Adventure R je její schopnost a váš zážitek. Obojí je opravdu velké.

Více fotografii

Výška jezdce: 192 cm

První dojmy - Zaplatil a koupil jsem ji bez toho, aniž bych se není projel... (fakt, nekecám..) nikdy jsem na ní nejel a přesto jsem doufal, že kupuji to, co je to pravé pro mě a co mě bude bavit. První usednutí, první jízda a první zatahání za heft předčili mé očekávání. Nemusíte být Chris Birch, abyste dokázali docenit co dobrého tenhle stroj nabízí.

Motorku bych doporučil pro - Pro oranžový magory

Doplňky na motorce - Ještě nejsou ale budou:
- vyhřívané hefty
- Rally Kit
- představce pod řidítka
- hliníkové kufry

Recenze

Nazdar - popisuju jak jsem se dohrabal až k této motce. Je to trochu delší, tak jestli chcete číst jen o 1290 Super Adventure R tak sjeďte dolů kde mezi dvěma lajnama je napsáno KTM 1290 Super Adventure R :)

PROLOG

Velké skoropodzimní testování – aneb 3 motorky ve dvou dnech.

Jak to začalo? Zase mě tlačila myšlenka, že bych si měl už pořídit jinou motorku. Ááách jo. Svoji KTM 1190 Adventure R jsem měl už 2 roky a to je právě dost na to, abych začal koukat po něčem jiném.
Nemohl jsem se na netu vynadívat na Multistradu 1260 Enduro – jo, jasně, že to na pořádný off rajtování není, ale já stejně jezdím hlavně po silnici a když už zajedu mimo asfalt, tak je to polňačka, či lesní cesta kde, pokud má člověk dobré obutí to zvládne i naháč…

Multica byla opravdu pěkná a po tom co jsem prolezl Moji trubku (YouTube) a prošel testy a srovnáváky, tak jsem zavolal do D-Mota a domluvil si testování.
Vyšel mi na to krásný slunný den (toto léto – 2020 - poslední slunný den, jak jsem měl zjistit hned ten další den) a tak se to všechno celkem vydařilo.
D-Moto v Brně jako firma a chlapci z D-Mota jsou príma a celkem jsme chvilku pokecali. Vše příjemné, vratná kauce 50 litrů, jak mají psáno na netu a 1000,- korun za půjčení ve kterém je 100 km a každý další za 10 kč.
Z D-Mota jsem to vzal přes starou dálnici do Kuřimi a přes Lipůvku dolů, krásnými serpentinami do Blanska a pak směr Vyškov. Je to úsek, který znám, je plný hezkých zatáček a jelikož jsem ho jel mockrát na různých mašinách, tak můžu porovnat jak se mi na něm pojede s Multicí.



Co musím opravdu ocenit je perfektní posez a pohodlí. To bylo úžasný. Krásná široká řídítka, opravdu hodně široká – zdálo se mi pocitově, že širší než na mé staré kačeně. Ale bylo to fajn! Tedy ergonomie fakt na jedničku. Dokážu si představit jet celý den. Další prima záležitost je 30 l nádrž. Nejen kvůli těm 30 litrům a tím pádem velmi slušnému dojezdu, ale i kvůli tomu tvarování, které vytváří krásné závětří pro kolena. Myslím, že kdyby pršelo, tak mám kolena snad i suchá. Ten příjemný posez je podpořen úzkou stavbou, takže kolena nejsou nijak dalece od sebe a hezky se tedy schovají za onu nádrž.



Motor. Tak a teď mě asi Ducatisti začnou kamenovat – prosím vás je to jen můj soukromý pocit a ten má každý trochu jiný, tedy komukoliv jinému to může připadat divný, ale prostě mě přišlo, že Testastreta má jednak fakt slabej spodek – určitě to udělalo přesednutí z KTM 1190 Adv.R s laďákem, tam jsem byl zvyklý i na 2500 ot. na čtyřku a pomalu to rozmotat. Multica potřebuje tak aspoň 3200 až 3500, aby neprotestovala. Střed otáček je sice hutný, ale po prvním vrknutí řekněme třeba kolem 5 tis. otáček vás Multica katapultuje dopředu, to jo, ale pokud si troufnete otočit pak nadoraz, tak… tak… nic! Jen se změní zvuk trochu a motor, jakoby říkal „víc benzinu do mě už nedostaneš“. Opět se nevyhnu srovnání s 1190 od KTM. Tam jsem v půlce otáčkového spektra otočil na půl s plynem a přišla katapultáž podobná jako na Multici, ale pak jsem to docvakl do maxima a ono to jelo ještě dál – tedy druhý kopanec, pořád to mělo sílu přidat a motor zpíval písničku o tom, že víc, že se mu to líbí.
Já nevím, jestli už jen remcám a kupu kluků mi tu řekne co bych jako ještě chtěl, že Multica jede jako splašená apod… Mě se prostě i to střední pásmo oproti 1190 zdálo míň nabušené.
A vršek? Tam Multica opravdu solí jako blázen a splašeně vám chce vyrvat tu trubku z rukou. Ktm 1190 má taky hodně solidní vršek, rád jsem si to poslal až k červenýmu a vždy z toho trochu mrazilo, nicméně to bylo pořád ještě pod kontrolou. U Multice jsem se obával, že už to pod kontrolou nemám. Už to bylo moc a zde dostojím všem těm tvrzením o tom, jak je Testastreta výbušný motor a jak je tam to srdce a jak se adrenalin rozproudí v krvi. Jo, je to tak. Jenže na mě to už působilo, že je toho skoro až moc (na cestovní enduro…)
Multice a rychlořazení – no já ti nevim, buď jsem se s tím nějak nemohl popasovat, nebo to prostě ještě není tak vychytaný. Jednak dát si vlastní meziplyn při řazení se spojkou jde fakt blbě a dále když už používat quickshifter tak jedině v při plným plynu a pěkně to tam kopnout. Jo, to pak funguje na jedničku, a i zvuková kulisa je prima. No ale dolů – to s motkou pěkně škubne a taky se mi stalo, že jsem chtěl radit nohou bez spojky nahoru a asi jsem nechal botu trochu déle na řadičce a otáčky vylétly až k omezovači, jak motor zůstal rozpojen od převodovky. Trochu jsem si říkal, že jsem asi jelito, že to s tím prostě neumím, ale další motka druhý den mi potvrdila, že to jde i lépe a že asi ta chyba nebude úplně ve mně (nebo jen ve mně...).



Dalším postřehem budiž brzdný účinek motoru. Je to prima a člověk někdy vůbec nepotřebuje brzdy. To samé jsem zažíval na KTM 1190 a možná právě proto, že jsem to zažíval na Kačeně, tak jsem byl zvyklý i na zmíněný spodek otáčkového spektra mocného twinu. U multice se mi tím pádem stávalo, že jsem nechal klesnout otáčky a pak jsem podřadil a chtěl přidat a ouha, motor dával najevo, že je to moc nízko a že si tam mám kopnout ještě jeden kvalt níže. Popřípadě to samé na tom samém kvaltu – prostě jsem to nechal spadnout až příliš nízko na Multici, Kačena by to zvládla. No, a tak se mi mnohokrát stalo, že jsem, jak blbeček musel přeřazovat na několikrát a auta za mnou si asi klepali na čelo, co to jede za pitomca.
Jasně, dá se na to naučit a držet otáčky výše, a to jsem taky začal dělat, ale znamenalo to pro mě sledovat bedlivě otáčky a nebylo to tak přirozené, jak jsem byl zvyklý. No a dále se prostě okrádáme o část otáček a tím pádem jsou využitelné otáčky prostě užší.



Když jsem si šel Multici půjčit, tak jsem si hrál s myšlenou, že si objednám novou a opravdu utratím ty neskutečné peníze, protože to je úžasná motka, která se mi ku*rewsky líbí a já budu spokojenej. Když jsem ji jel vrátit, v duchu jsem plakal, že mi prostě ten motor nesedl a že ty kačky teda zůstanou na účtě… ? Škoda, ikdyž, jak se to vezme..

Druhý den jsem jel se svým starým Landroverem do Cartecu a jelikož jsem na opravu měl čekat zhruba půl dne, tak jsem si řekl, že vyplním čas testováním Triumphu, který tam taky dealujou. Počasí stálo za starou bačkoru, ráno začalo pršet a já se pomalu vzdával té myšlenky. Říkal jsem si, že Triumph Tiger 900 Rally PRO stejně není přímý konkurent pro multici a moji bývalou Kačenu 1190, protože už jen výkon a krouťák je o dost níže a to konkrétně 70kW a 88Nm.



Tak jsem to v duchu odpískal, prodejci, který se se mnou velmi mile bavil jsem říkal „někdy jindy“ a pak, že si na něj aspoň sednu. Sakra! SAKRA! Ten posez je perfektní! Úzká stavba se nedala srovnat ani s Multicí ani s Kačenou, dlouhé zdvihy si trochu kecly dolů při mé váze, ale pořád to bylo fakt příjemný! No, a tak, než jsem úplně opustil showroom, tak jsem mrknul na radar a jen jsem špitnul, že kolem oběda by mělo přestat pršet, tak až si auto vyzvednu, tak se ještě vrátím.
Nechal jsem se milou slečnou recepční, která prý bourala služební vůz za ty tři měsíce co je u Cartecu jen jednou do Vaňkovky a tam jsem si dal kafe a opět lustroval moji trubku (YouTube). Lehkonová kočička, v terénu se opravdu neztratí. Motor – ten motor všichni chválí. Že prej je to od základu jinej motor než osmikilo předchůdce. Pálí 1-3-2 a kliky jsou přesazený jinak – myslím, že 180°, 270°, 270°. Celkem jsem se nabudil a musím říct, že Triumph ve mně vzbudil opravdu zvědavost. Pořád jsem si ale říkal, že mi to přece nemůže stačit, když to má jen 70kW oproti 110kW u KTM 1190 a 88kW oproti 125kW u kačeny…
Cestou zpět do Cartecu pořád ještě pršelo, ale už méně. Vyřídil jsem opravu svého Landroveru a pořád ještě pršelo… Nechtěl jsem to vzdát, tak jsem prodejci, řekl, že pojedu ještě nakoupit a vrátím se. Jo, a to se zadařilo – cca za hoďku už nepršelo a já skládal na dřevo tentokrát 30.000 Kč jako vratnou kauci. Poplatek za půjčení není vázán na km, ale na čas a to konkrétně 2 hod. za 1500 Kč.
Hup do sedla a jedeme nejdříve někam na okrsky. Motal jsem se přes Modřice a už prvních pár metrů mi odhalilo velmi příjemné zjištění, že ten motor si nechá líbit neskutečné! něco víc než 2 tis otáček a na dvojku a trojku vystřelí jek z praku. Čtyřka už potřebuje trochu více, ale i tak je to paráda. PRUŽNOST – to je to slovo, které k tomu motoru patří. Je to sameťák s minimem vibrací a opravdu si dokážu představit se někde v terénu s touhle motkou a tímhle motorem motat obtížnými pasážemi v minimální rychlosti. To ovládání bylo opravdu perfektní. Bohužel jsem neměl obutí na terén a v tom mokru ani chuť, tak jsem to mazal na ty okrsky kolem Ořechova a nazpět po D2 do Brna. Kousek před Brnem se najednou objevil kus Německé dálnice, takže jsem vyzkoušel „co to dá“ a na tachometru viděl cifru 204. Do nějakých 180 km/hod s motkou motor nemá žádnou práci, pak už je znát, že je to „jen“ devítikilo.



Ikdyž píšu jenom chválu na motor a on opravdu je velmi povedený, tak musím přiznat, že to, proč jsem nakonec řekl, že to nebude motka pro mě, byl právě motor. No není divu – o 40 kW a 37Nm méně než ta, kterou jsem doteď sedlal, to prostě ten skvělý třívál nemohl dohnat. Nicméně, pokud někdo z vás nemá tu nutnost mít fakt takto silnou motku, tak já říkám: nový tygřík je opravdu skvělý a koukejte se na něm svézt! A pak si ho asi i koupit!! Je pravda, že levný není – nejvyšší verze a výbava Rally Pro je za 389.000 Kč, ale za to dostanete úplně vše, včetně vyhřívaného sedla řidiče i spolujezdce a samozřejmě i řídítek. Všechno to nastavování elektronických pomocníků tam je taky, a i semiaktivní pružení, ovšem pouze zadního kola. Dále přídavná světla a padací rám. Myslím, že jen dokoupit kufry a je to.



Rychlořazení – tak tady musím říct, že se mi to líbilo. Nahoru i dolu to fungovalo velmi dobře, žádné velké škubání a pokaždé přesné, bez zaváhání. Ve srovnání s Ducati prostě lepší – alespoň tak říkají mé pocity. Ale to mi nebránilo si řadit občas i se spojnou a řídit si to celé sám.
Jízda samotná s tímhle tříválem je lahoda – nemusíte si hlídat otáčky, motor vás vytáhne vždy dopředu téměř na jakýkoli kvalt, vodí se to nádherně a je to takové celé „lehkonohé“. Více koníků bych tam jak už bylo řečeno potřeboval. To se projevilo třeba při předjíždění, kde jsem při klidné jízdě v nižším spektru otáček jen otočil kniplem, motka vyrazila vpřed, nicméně srovnání s mocnými twiny ukázalo, že bych to potřeboval prostě rychleji.
Ale ještě jednou – Triumph Tiger 900 Rally PRO mě velmi pozitivně překvapil a musím říct, že kdyby měl trochu více koníků, tak je můj. A to mám srdce oranžové a buší v rytmu twinů!
Když jsem Tygříka vracel, tak bylo cca 15:00 hodin a opět začalo trochu pršet, nicméně když jsem dopoledne seděl na kafi v té Vaňkovce, tak mi na YouTube brnkla o nos ještě jedna velmi a velmi chválená motka: KTM 790 Adventure R. Tak jsem u toho kafe nelenil a zavolal do AutoNovy a domluvil si dnes ještě jedno poježdění.
Z Cartecu jsem už celkem spěchal, protože už telefonát s prodejcem mi připomněl velmi negativní emoce prožité v budově KTM od Autonovy. V podstatě mi do telefonu říkal, že jako prší a že oni nebudou rádi v jakém stavu se motorka vrátí (že jako špinavá). V duchu jsem si říkal – nojo, vždyť volám prodejci KTM. To je přece firma, která s blátem a špínou na cestách nemá nic společného, to přece vůbec nepasuje do celkové filosofie firmy KTM půjčovat někomu motorku, aby ji proboha zašpinil! (ironie…).
Tehdy jsem to u toho telefonátu spolknul, protože se mi vybavil jiný telefonát s KTM Autonova, kde se se mnou servisák celkem slušně hádal a vypadalo to, že mi už v KTM „neprodá ani těhlu“. To je ale několik let dozadu, když jsem tam ještě jezdil se svojí 990 Adventure.
No nic, hlavně už spěchat, protože prodejce končí v 5 a taky mi může říct, že už to nestihneme. Nic takového se nestalo, ale celkové jednání s dotyčným prodejcem bylo v silném kontrastu, jak s dealerem Ducati, tak i Triumphu, kde na mě byli milí skoro jako kdyby jim ze mě měly kápnout potenciálně nějaké prachy… Nedůtklivost prodejce Autonova KTM začala už u dveří, kde mi důrazně řekl, že mě musí požádat abych si nasadil roušku. Jak v Ducati, tak v Triumphu tak důrazní rozhodně nebyli – spíš lidští... Dále pak jen pokračoval v nadřazením jednání ve stylu „já ti teď řeknu, o čem ta motorka je“ zakončené instruktáží přímo u motorky, kde zdůrazňoval, že režim offroad opravdu potřebovat nebudu, a tedy se mě netýká, protože s motorkou nemohu mimo cestu, což jsem právě podepsal ve smlouvě, a to celé proto, že by případné škody pojišťovna nehradila – je to mimo vozovku. Jaký to paradox – prodejce Triumphu i Ducati nic takového neřešili, protože stejně jako prodejce KTM měli ode mě prachy na případné opravy v kapse, a to z celého toho trojlístku je právě KTM ta nejoffroadovější značka!! KTM si tedy můžete půjčit, ale do terénu nee!! Ty, ty, ty!! Autonova dostála svému známému nedobrému jménu…
Nic z toho jsem prodejci nekomentoval, jen jsem kýval, abych se ho rychle zbavil.
Motor je opravdu raketa – má sílu, a to je objemově menší než Triumph! Řekl bych, že zátah má opravdu silnější. Jenže pak jsem začal koukat i na rychloměr. Tam kde Triumph zatáhl a hned se dostal do tříciferných čísel, se KTM mocně škublo dopředu, a tedy pocit to byl velmi silný, ale jako by na rychlosti zaostalo. Viděl jsem na YouTube jak KTM 790 jede taky přes 200 stejně jako Triumph, ale za řídítky mi to přišlo prostě pomalejší. Jo a za řídítky! Abych nezapomněl – první pocit při nasednutí byl: úzká řídítka, navíc blízko tělu a nízko položená a sedlo je lavice. Co do komfortu i tvaru. Mám 192cm, takže ty řídítka asi proto. To se mě ale vybavil pocit při nasednutí na Tigra – tam to vše sedělo a už první posaz říkal: „To je ono!“. Podvozek tvrdý, co z vás na nerovnostech mezi Brnem a Šlapanicemi chce vymlátit duši. Tohle mě opravdu překvapilo – vzpomněl jsem si, jak Sršáň řve do helmy jaká je to neskutečná motka, když jezdil přes kořeny v lese více než normální rychlostí a nějak jsem si to nedokázal spojit s tím podvozkem co jsem měl pod prdelí. Jenže já byl na asfaltu… ale i tak! To by přece mělo být mnohem lepší, ne??? Pak začalo zase pršet, tak jsem to nasměřoval zpět do KTM. Při každém druhém přidání se Karoo 3 proklouzly navzdory zapnuté trakci – tady je hodně vidět zaměření malého Advika na offroad. Za mě tedy Karoo 3 nebrat – mám s nimi špatné zkušenosti ještě když jsem je měl navlačené na 990 Adventure – předek při brždění nedrží stopu a je nervózní a já jsem málem hodil tlamu. Na asfaltu pěkně drnčí a trakci prostě dobrou mít nemohou, páč jak řekl kámoš „každé tři centimetry tu trakci ztrácí“.
No vlastně jsem neobjevil nic zásadního – KTM 790 Adventure R je bezpochyby perfektní mašina, ale za mě teda ne na cestování kolem světa. Pokud bych na ní chtěl jet třeba Rumunsko, tak bych uvažoval o tom, že ji potáhnu na vleku za autem. Na asfaltu jsem si to vůbec neužíval. Je to pro mě taky hodně důležitý zjištění – všichni ji chválí, Sršáň ji dal 10 z 10-ti, ale pro normálního kluka, který chce jet off, jen občas se podle mě vůbec nehodí. A na cestování po Evropě hodně rychle zapomeňte (z mého pohledu – určitě se tací najdou). To, co mě opravdu dostalo byl ten motor – byť je papírově na stejných hodnotách jako Triumph, tak ten charakter dvouválce je hodně znát a opravdu to drtí dopředu jako pěsti McGregora. Triumph je proti tomuto dvouválu medová písnička, také silná, ale odspodu až po vrch medová. 790-tka potřebuje o malý chlup více otáček – řekněme 2800 a pak je mocný zátah to, co si budete užívat zase a znova. Na asfaltu. V terénu to musí rvát kořeny a házet hroudy hlíny – na off je to moc a moc.
Motor bych dal, ale tu ergonomii a dále ten, na asfaltu uskákaný podvozek prostě neskousnu. Jo a mimochodem, ty nádrže – za celou dobu, jak na místě, tak i v pohybu jsem necítil žádnou výhodu díky těžišti nižšímu o 2,6 cm… (tu hodnotu jsem si vymyslel...).
Když se podíváte na mém profilu na všechny motky co jsem měl, tak zjistíte, že 4 z nich byly KTM a narovinu říkám, že mám pro KTM slabost a že ty jejich twiny a dvouvály mě berou jak sfiňja. Je proto opravdu s podivem a udivilo to i mě samotného, že jsem zjistil, že taková vychvalovaná motka, která nastavuje úplně novou laťku, jak všichni píšou a to KTM 790 Adventure R prostě není pro mě. Je to perfektní mašina, ale né pro mě.
No, a tak jsem zakončil svůj deštivý a krátký okruh a celkem překvapen jsem čelil dotazům dealera „jaké to bylo?“ a „co na ní říkám?“. Nečekal jsem od toho mrzouta ten úsměv a tolik zájmu. Tím si začal renomé vylepšovat, ovšem jen do chvíle, kdy pochopil, že nebudu jen chválit, ale že jsem se mu rozhodl říct co si myslím stejně jako vám. Pak jsem se dozvěděl velmi úsečně, že tyto řídítka jsou ještě širší než ty na 1190 a že je to motorka do terénu, tak jak (proboha) můžu čekat pohodlné svezení na asfaltu apod. Už jsem se lekl, že se mu něco stalo, ale né! je to pořád ten nadřazený povýšený klučina jako předtím. On mi vrátil tentokrát 20.000 Kč, které jsem mu předtím na kauci dal a já mu za testování dal požadovaných 500 Kč.
Tak se zdá, že ty dva dny a tři motorky jsou nakonec zakončeny neúspěchem, že? Neřekl bych. Nikdy jsem si nepůjčoval motorky od dealerů a můj závěr je následující – pokud si chcete koupit motku, tak se vykašlete na YouTube, na recenze a pod, ale vezměte pár peněz na kauci a běžte si tu motku vyzkoušet. S motkama je to jako se ženskejma. Deset chlapů uvidí nádhernou ženskou a 9 z nich by se s ní ihned vyspalo (možná všech deset..), jenže kdyby měli možnost se s ní oženit, tak 5 by zjistilo, že je vlastně dohání k šílenství, že s ní nemohou být, 2 by remcali, že si vlastně měli vzít úplně jinou Mařenu a viděli by na ní mouchy a jen 1 až 2 udělá opravdu šťastné na mnoho let. A že těch krásnejch holek a motorek je – no a pro každýho z nás je prostě krásná jiná…

To vše se stalo na podzim 2020.

___

...A DALŠÍ ČÁST PROLOGU

No a pak jsem si v podstatě objednal motorku. A neuhodli byste jakou. Tak dlouho jsem koukal na net a študoval až jsem se zbláznil do AJP PR7 modelový rok 2021
Je to úplně něco jiného a i to mě docela lákalo. AJP je Portugalská firma bratrů Pintů, kteří jednou hlavně v enduro mašinách a PR7 je pro ně vrchol nabídky.



Navíc modelový rok 2021 přinesl hodně úprava změn k lepšímu. Motor kupují od SWM a je to původní buchar od Husqvarny 600 ccm předělaný na euro nevím kolik. Parádní zdvyhy a race kit od DOMA racing, který zvedá výkon na 62 koní. No ale je to pořád jednobuch... tedy cestování po asfaltu, nedejbože po dálnici sice možné je (cestovat se dá i na babetě..), ale člověk na to musí být prostě nastaven.



Tou dobou jsem přemýšlel takto: na dálnice zapomenu a budu jezdit po okrskách, cestou, kterou bych se nikdy nevydal a proto to bude super. Objevím místa, na které bych se nikdy nepodíval, protože bych jel po dálnici. No - něco na tom opravdu je a hlavně enduro potenciál této mašiny je opravdu veliký a proto by člověk mohl objevovat mnoho míst i mimo asfalt.

Kromě famózního podvozku a motoru, který by měl být držák a mít výkon "tak akorát", je mašina vybavena tabletem Samsung, který je napájen z mašiny, ale není s ní nijak spojen (otáčky, rychlost,..). Podle mě dobré řešení! Pokud ho rozbijete, tak si prostě za pár tisíc koupíte jiný a soft of AJP se snad dá taky dořešit.



Ještě pár zajímavých detailů - nádrž pod sedlem na 15 litrů, místo homologované jen pro jednoho (žádné druhé stupačky) a žádné ABS, či jiné vyfikundace softwarové. Motor, rám, kola a řídítka - nic dalšího nepotřebuješ...

Před pár lety jsem se na PR7 projel u dealera v Třebíči, no a nový model měl být ještě vymakanější, takže jsem mu už od listopadu 2020 pravidelně volal, kdy budou mašiny k dispozici, až mi jednou řekl, že se mnou už teda jako počítá, že si ji vezmu a že "jsem první na seznamu". Zálohu prý nepotřebuje... :) Takže jsem měl vlastně objednanou mašinu!!
No a pak už to bylo monotónní - jednou za dva tři týdny jsem volal a pořád ta smaá písnička: "...nejsou přední vidle z ameriky, tak nemohou dodělat mašiny a proto musíme holt čekat"

No a mezitím vylezla na světlo bóží KTM 1290 Super Adventure R...
A opět jsem se přesvědčil, že mám prostě oranžovou krev.
Vzal jsem to jako znamení, že tak dlouho (cca 4 měsíce - od listopadu do února) řeším mašinu, pro kterou jsem se vlastně už rozhodl, že nakonec musela přijít tahle nová KTM.
Takže když mi naopak volal dealer APJ z Třebíče, tak jsem musel pouze konstatovat: "Už je pozdě.." Tou dobou jsem měl už objednanou KTM-ku...
A moje pochyby, jestli jsem opravdu jezdec na jednobuchu, co bude jezdit po okrskách jsem už řešit nemusel.

___
Konečně KTM 1290 Super Adventure R
___

Zkráceně řečeno - je pro mě nejvíc. Nedá se nic dělat, musím ji srovnávat s 1190 Adventure R, kterou jsem prodal minulý rok.
Zatím ji zajíždím a mám najeto jen 400 km. Než najedu 1000km, tak musím točit jen do 6500 otáček, no ale i tak musím říct, že ten motor je bomba - je to prostě to co hledám. Je lepší vůči 1190 ve všem - spodek je silnější, na čtyřku to od 2500 nejen že není problém, ale jde to rychleji, samozřejměji, brutálněji, než u 1190. A vůbec nejde o srovnávání čísel - 118kW proti 110kW a 138Nm vůči 125Nm. Ne, o tom to není. Ten motor je prostě úžasný buchar, srdce co to všechno žene dopředu. To véčko tepe velmi silně. Návyková záležitost!!



Podvozek je...jak ho popsat... na dobrým asfaltu jak superbike. Naprosto perfektrní. Ihned jsem dokázal lehnout do zatáčky až do hrany pneumatiky. Což u mě není normální, kór na nový mašině o kterou mám strach. Čekal jsem nějakej poserproužek, ale ono ne. Nádhera.
Zadní kyvka je delší o 1,5 cm a nevím jestli je to tím, nicméně zadek to žehlí opravdu dobře.
Předek se mi zdá trochu uskákanej na nerovnostech - nerad se sám hrabu v nastavení vidlí, tak se asi poradím s chlapama v KTM při prvním servisu. Není to nic hroznýho, ale přijde mi, že by to mohlo být lepší.

Co mě ale hodně sere a celkem se s tím peru, je taková drobnost, ale opravdu nepotěší - vypínání blinkrů je prostě divný. Ten vypínač má takovej divnej tvar, a nevím proč, ale prostě mi ho nejde jednoduše zmáčknout.



Stávalo se mi pravidelně, že se mi povedlo blinkry vypnout až na potřetí, či napočtvrté. Odvádí to pozornost a celkově mě to nutilo občas ty blinkry nepoužít. Snad to časem nějak zkousnu.

Ten display je něco, na co se vám prostě chce koukat. Ten kontrast je až zarážející a čitelnost i ve slunci příkladná. Mrkněte někde na YouTube - je fakt hezkej s mnoha podmenu.



No a jak se na něm můžete dočíst, tak jsem se po 400 kilometrech dohrabal ke spotřebě 6,0 litrů. Jo, zajíždím ji a točím jen do 6500 otáček, ale že bych jezdil jako důchodce to teda nee. Za mě fakt dobrý. S 23 litrovou nádrží by neměl být problém 350 km dojezd.

Design si posuďte sami - mě se to prostě líbí. Ty barvy jsou perfektní a ten staronovej čumák pořád vypadá jako vosa s kusadalama a celkově ta plocha toho velkého světla je to, kvůli čemu na vás nefučí. Malý stavitelný štítek vysunutý úplně nahoru mě při mých 192 cm chránil tak do 150 km/hod dostatečně. Ano, fučelo mě na vršek helmy, ale třeba ramena a krk v pohodě. Opět musím chválit.

Co se oproti 1190 změnilo je posez - 1190 je veliká mašina a i 1290 je veliká. Ale vyšvihnout se do nové 1290 je jednodušší a nižší sedlo umožní širší skupině lidí dosáhnout na zem. U mé staré 1190 se mi povedlo spadnout na zem při nasedání právě proto, že jsem si nohou drcnul do nosiče za sedlem. Zde je to všechno nějak jednodušší a lepší - necítím se v ohrožení, že bych mohl mašinu při nasedání poslat na zem.
Zajímavé a jednoduché detaily jako třeba řadička se třemi dírami na štelování vzdálenosti pro malé a velké boty se mi líbí.



Ještě jedna věc mě celkem štve - vůle na plynu. Nicméně se obávám, že to není problém KTMky, ale můj. Ona tam nějaká vůle být musí a je mi to jasné, ale člověk si chce někdy vrknout a ta vůle mě v tom prostě sere. Popravdě to řeším asi u každé mašiny, takže to bude spíš o mě.

No a pak je tu pár věcí, které mě trochu děsí - jako studovaný strojař neslyším rád, že motor zhubnul o 1,5 kg. Mašina mezigeneračně nabrala z 215 kg na 222 kg suché váhy a tam kde se šetřilo a kde se ubírala hmota je motor... ?? Asi to bude i tou druhou věcí, která mě děsí a to je, že jsem se dočetl, že kolečka v převodovce jsou z hliníku potažená čímsi... Kristovanoho...! A přesto jsem si ji koupil s hlubokou vírou, že páni inženýři v KTM odvedli (doufám doprdele) dobrou práci a vědí co tam do toho motoru narvali a že jestli motor zhubnul, tak to nebude na úkor spolehlivosti a schopnosti natočit spousty kilometrů. Ámen..

Ještě jeden postřeh - pokud jste už koukali na pana Chrise Birche v promovideu nového Super erka, a jste dostatečně všímaví, tak vám neuniklo, že když mluví do kamery a pak natočí mašinu a odfrčí pryč ze záběru, tak motor potřebuje několik otáček než chytne. Ve skutečnosti je to i trochu déle - občas se převalí sekundu dvě, než chytne. Bezu to ne jako závadu, ale jako vlastnost při té kompresi - 10,3:1 jestli se nepletu

Zvuk - no, nejdřív jsem si říkal, že to ale vůbec není nějaký charismatický zvuk a že ta sériová koncovka je prostě hrůza. Ale když ten motor začne zpívat aspoň k těm 6500 otáčkám, které mám teď povolené, tak se ozývá celkem pěkná serenáda. Možná časem, ale teď o Akrapu neuvažuji, notabene, když je to stejný hovado co do rozměru jako současná sériová koncovka.

Motorek jsem už pár za život měl, ale vždycky z druhé ruky. Toto je moje první nová motorka a utratil jsem za ní (pro mě) strašné peníze. Můžu k tomu teď po 400 km říct jediné - dobře jsem udělal. Pro mě není jiná mašina, která by mě tak nadchla jako právě KTM 1290 Super Adventure R - jak dálky pod dohledem tempomatu po dálnici, tak šotolinky v Alpách, či lesní cesty v Rumunsku. jéé - už se těším.

A jestli někomu přijde, že tu popisuji samé neduhy a lituju toho, že jsem si ji koupil, tak to tak není. Jen jsem vám chtěl zprostředkovat postřehy, které se asi nedočtete v "normálním" testu. Snad to bude pro někoho užitečné. Pokud by to mělo pomoci, tak není problém se na mě přes motorkáře obrátit s jakýmkoli dotazem!

Jisté ovšem je, že je to naprosto úžasná mašina a já jsem velmi rád, že mě parkuje v garáži.
Mějte se!