Vespa GTS Super 300 (2023)

Manželku Vespování chytlo, úplně tomu propadla. Ve dvojici Guzzi a Vespa to pro nás byly krásný první společný chvíle na dvou kolech, ve dvojici Vespa a Vespa je to ale přece jen mnohem větší dávka potěšení.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:IMOFA (Praha 4-Krč) - Kluci v Imofě jsou fajn, s malou Vespou a Guzzi jsem tam už na garanci byl, spokojenost se servisem fajn, s prodejem taky fajn - co jsem potřeboval, jsme v klidu a pohodě domluvili a hlavně zrealizovali… :-)

Výška jezdce: 192 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Vespa GTV 300: Technika shodná s GTS, cena vyšší a nepodařilo se mi najít nějaký kus ročníku 2023 a mladší za akceptovatelnou cenu.
Vespa GTS Super 300: Ročníky 2022 a starší… Níže to vysvětluji - jízdní projev mi vůbec nesedl.

První dojmy - Mé první svezení na velké GTS bylo hlavně o motoru, oproti GTS 125 je to silou a zrychlením nebe a dudy, kdo by to byl čekal, že?! :-) Všechno ostatní je s GTS 125 shodné - brzdy, podvozek, ovladatelnost, žádná změna. A je to dobře v tomto případě, protože jako celky fungují obě GTSka jako víno. Pohodová cestovní rychlost kolem devadesátky je pro třístovku naprosto bez problémů a sprinty ze semaforů jsou vždy přesvědčivě vítězné!

Motorku bych doporučil pro - Pro kohokoliv, kdo ji prostě chce, i když ji vůbec nepotřebuje.

Doplňky na motorce - Zatím žádné, nějaký lehčí nosič na zavazadla ale brzy přijde, protože nás čeká týdenní dovolená v sedlech Vesp.
Taška by se dala uchytit na sedlo, přikurtovat k madlu a vyhnout se tak nosiči, problém ale je, že nádrž je pod sedlem, takže bych musel při každém tankování tašku sundavat a znovu kurtovat.

Přemýšlím i nad decentním štítkem ve stylu cafe racer a o zrcátkách do konců řídítek, sem tam rád kombinuji styly, které spolu trochu kontrastují.

Výhodou Vespy je, že doplňků je obrovská spousta, jak designových, tak vyloženě funkčních. Variátory, odpružení, brzdové třmeny - charakter celku se tak dá zásadně změnit a slušně přiostřit.

Recenze

Nemohu říci, že bych letos plánoval koupi vlastní Vespy, měl jsem z toho trochu morální kocovinu, protože jsem ji vlastně vůbec nepotřeboval, jen strašně chtěl. Tu chuť na vlastní mi spustila manželčina GTS 125, která mi přijde naprosto boží od první chvíle, co jsem usedl za její řídítka a začal ji zajíždět.

Manželka pojala při několikáté naší společné cestě podezření, že když jedu na Guzzi a ona na Vespě, nemůže mě to bavit. Mě to ale fakt bavilo, jen jsem to asi neříkal dost přesvědčivě a dost často. Pak přišel další dojem o naší nesourodé dvojici, kdy Vespa byla považována v porovnání s Guzzi za lehce méněcenný stroj se záchodovým posazem. Tyto názory jsem brzdil, protože já viděl ve výletění na Vespě v našem podání samé výhody oproti pomalé jízdě na Guzzi. Nakonec jsem prohlásil, že si koupím Vespu taky a budeme jezdit na Vespách oba. S nadšením se to moc nesetkalo, což se překvapivě přes noc změnilo a najednou to byla hotová věc - GTS 300 je vítána!

Místo toho, abych byl nadšený, že to dobře dopadlo, začal jsem o tomto kroku pochybovat. Přišlo mi to jako rozmařilost. Prý to není rozmařilost ale investice do společných zážitků - věc k nezaplacení, prohlásila moje žena, a bylo vyřešeno…

Novou jsem kupovat nechtěl(zajíždění a cena), na aktuální generaci jsem také netrval. Ročník jsem si přál 2019 a mladší. No, jenže když začne člověk sledovat inzeráty několikrát denně a vidí ty ceny ojetin, za mě často úplně nesmyslné, je jednoduché se dopídit k výsledku, že čím novější, tím lepší, protože je to paradoxně nejvýhodnější… A to jsme se ještě nesvezli, to jsme jen u racionální úvahy, co dává smysl ekonomicky…

Jeden den volna jsem usedl na manželčinu GTS a vyrazil se podívat na třístovku ročníku 2021. Byla v top stavu s minimálním nájezdem, nevýraznou barvou, českým původem a příjemnou cenou. Motoricky vítaná změna, podvozkově a brzdami mi ale ve srovnání s ročníkem 2023 přišlo, že jedu na x let starém skůtru, který už objel půl zeměkoule. Brzdy naprostá tragédie, jejich letargický účinek mě až vyděsil. Podvozek tuhý, nepoddajný a nervózní. Vadilo mi, že v určité rychlosti při zpomalování motorem docházelo vždy k mírnému rozkmitávání řídítek, jakmile jsem řídítka za jízdy pustil, přišlo to samé okamžitě a bez čekání. Neříkal bych tomu charakter, říkal bych tomu nepříjemnost.
Ano, takhle nějak bych si představoval, že se chová skútr, neurazí - nenadchne, prostě dopravní prostředek - pracant se spoustou kompromisů.
Úpravy, které proběhly pro modelový rok 2023 (a osobně jsem je považoval za spíše kosmetické), kdy byly upgradovány brzdy a zavěšení, nejsou na první pohled vůbec vidět, stačí ale pár metrů jízdy k poznání, že se to sakra povedlo, rozdíl je oproti starším ročníkům zásadní a vybraným chováním se začala modelová řada GTS hodně blížit velkým motorkám. S ročníkem 2021 jsme si tedy do náruče nepadli a cestou domů na malé GTS (2023) jsem se jen utvrdil v tom, že pro mě má smysl jen ročník 2023 a mladší.
Vyhlédnutou jsem měl v Imofě předváděcí GTS 300 v barvě Rosso Coraggioso, nebyl jsem si červenou úplně jistý, ale naživo mě okamžitě dostala. Testovací jízdu jsem vynechal, zaplatil jsem a velkou oklikou jsem to vzal domů!



Větší motor Vespě prostě sluší, a jak to koresponduje i s podvozkem, dá se na silnici držet bez problémů hodně svižné tempo. O tom ale pro mě jízda na Vespě není, více mi k ní sedí ta pohoda, kochání se krajinou a odpovídání na pozdravy okolí, které přicházejí každou chvíli.
Přijde mi, že Vespa dělá lidem lepší den a vzbuzuje v nich pozitivní emoce. Úsměvy, mávání i obdivná slova třeba při pouštění chodců na přechodu, to je prostě příjemný. Najednou si člověk nepřipadá jako gauner na velké motorce, ale jako oblíbený společník spousty lidí okolo, dětí hlavně!

Abych ale jen nechválil. 19 kW umí Piaggio u tohoto motoru nabídnout u jiného, mnohem levnějšího skútru. Proč nemá mnohem dražší Vespa stejný výkon? 17,5 kW, proč? Mrzuté, zbytečné, nepochopitelné. Obzvláště i proto, že se všeobecně ví, že spousta Vespistů používá Vespu úplně jinak, než jak byla zamýšlena - na cestování po světě. A nejen naložené Vespě se hodí každý další poník. S tím souvisí, že ostatní účastníci provozu potenciál třístovky moc neodhadnou, překvapí je, že se na ně lepí skůtr a začínají automaticky zrychlovat až k mezím rychlosti, kdy se na Vespě nemá smysl pouštět do předjíždění, protože tam už pružnost a výkonová rezerva prostě není. Nebudu skromný, objem přesahující 300 kubíků a výkon 25 kW, ano, to by mi přišlo s ohledem na pořizovací cenu fér a adekvátní.

Prostor pod sedlem se ohřívá s mnohem větší intenzitou v porovnání s menší ségrou, nákupy potravin je proto lepší vozit na háčku před koleny - pod sedlem to topí vážně hodně. Na sušení mokrého oblečení bude ale prostor pod sedlem ideální, stejně tak na udržení teploty kávy/čaje v termosce při jízdách za chladného počasí…

Pokud by někoho zajímalo více pocitů z jízdy na Vespě, protože pocity jsou v tomto případě to hlavní, může mrknout na malou Vespu GTS 125 u mě v profilu, kde se s těmi pocity roztrhl pytel a na velkou třístovku se dají tak nějak přímou úměrou přenést…

Nevím, jak se to stalo, ale velké motorky zatím letos spíše smutně stojí v koutě, a já každou volnou chvíli sedím na Vespě. A ještě lépe - každou volnou chvíli sedíme s manželkou na Vespách… A ještě o fous lépe, každou volnou chvíli sedí s námi na Vespách i jedna z našich dcer a jezdíme za kávou a zmrzkou ve třech. Bereme holky na střídačku, protože manželka je stále v začátečnickém stavu, takže za sebe nikoho nebere. Ale opravím se - začátečník už není, už je mírně pokročilá, nějaké menší krizovky si stačila zažít, jako na začátku asi každý, a po měsíci ježdění je u ní vidět obrovský posun dopředu.

S tím ještě souvisí doporučení. Myslím, že na Vespu se vyplatí mít havarijní pojištění, stačí nešťastný pád a vzhledem k celkové konstrukci mohou jít škody na karoserii do závratných výšin - až ke škodě smysluplně řešitelné pouze výměnou celé kovové karoserie. Bez pojištění - oči pro pláč.



Jak to shrnout? Ano, je to skútr, není to velká motorka.
Chybí mi práce se spojkou a řazení? Vůbec!
Když pak sednu zpátky na velkou motorku, je to v pohode? Jak se to vezme. Najednou je to trochu nezvyk, není tam ta obratnost a pocit lehkosti jako u Vespy a rozhodně je jízda mnohem namáhavější. Každé má ale svoje, oba světy se krásně doplňují. Je spousta situací, pro které bych velkou motorku jako dopravní prostředek nevolil. S Vespou je to jiný, je mrštná, zábavná, dokáže toho i dost odvézt, a v této kubatuře už umí vyplavit i trochu toho adrenalinu pořád ještě v bezpečných rychlostech. To je pro mě poslední dobou hodně důležité, nechci se bavit od 120ti výš - to už mám za sebou. Líbí se mi, že jedu zakroucenou silnicí necelou stovkou a endorfiny ze mě po litrech stříkají na všechny světový strany.

Když pak vyrazíme s manželkou ve dvou, případně přibereme ještě dceru, celý mi to prostě dává obrovský smysl - Vespa spojuje!

Potřebuju jí!

Po měsíci a téměř 2000 najetých kilometrech bych ještě rád pár věcí z našeho soužití doplnil.

Nadšení trvá, cesty do práce autem se snažím maximálně omezit, na Vespě se člověk na tu cestu tam tak nějak více těší, jedinou nevýhodou je, že cesta z práce mi vždy zabere mnohem více času než cesta do práce...

Vespa a mokro... Tohle je silná stránka Vespy. Gumami Michelin City Grip 2 počínaje, příkladnou ochranou jezdce konče. Jako pozitivní hodnotím i fakt, že i když Vás na silnici fakt potká mordor, na Vespě to moc poznat není. Skutečně je karoserie velmi chytře vymyšlená, skoro bych se to nebál říci o aerodynamice obecně, protože zašpinit Vespu, až bych se na ní styděl vyjet, se mi ještě nepodařilo.

Vespa a dojezd... Nejraději bych si dal pod sedlo 1,5 litrovou PETku a šel zkusit, jaký je reálný dojezd. Už kolem 190ti km bere ukazatel paliva panika, dojezd v kilometrech zmizí, na mě to psychicky působí tak, že nedojedu ani k pumpě, ale natankuji sotva 6 litrů do 8,5 litrové nádrže... Palivoměr prostě přesností zrovna nevládne. Věřím ale, že bezpečný dojezd by měl být 250 km s naprostým přehledem a další rezervou pro nalezení pumpy v okolí.

Vespa a okolí... Jestli jsem u Guzzi psal, že se na ní vždy někdo přijde podívat a prohodit pár slov, u Vespy je potřeba tento fakt násobit deseti. Malé děti jí milují, rodiče jí dětem fotí, kde kdo se s Vámi dá do řeči, chválí design, zjišťuje cenu, zkušenosti, popisuje, jak by si jí taky rád koupil, a doptává se, jestli to za to stojí... Věřte, že stojí.
Jak říká jeden Ducati kamarád - od jistého věku Vespa přináší mnohem větší potěšení než velká motorka... Jo, tak pod tohle bych se podepsal!

Vespa a zdravení... Mám takový "rituál"... Vždy když vyjedu na motorce, tak první motorku, kterou potkám, zdravím. U dalších už jen na pozdravy odpovídám, pokud přijdou. Stává se, že na Vespičí pozdrav "první motorka neodpovídá", poměr 70:30 ve prospěch odpovědi na pozdrav. Chápu - pro část motorkářů je to jen přibližovadlo, které se motorkám nerovná ani po kotníky... To přežiju! Co mě ale překvapuje, kolik motorkářů zdraví samo od sebe protijedoucí Vespu... Poměr bude stejný 70:30 ve prospěch pozdravu... Hezký!

Vespa a auta... Méně radostná část. Skůtr... Ten mě bude zdržovat. Ty jo, ono mu to docela jede. No ale přece nepojedu za skůtrem, tak ho vometu, i když jede přes stovku, a pak nasadím k trháku...většinou do první zatáčky. Jo, takhle přesně to, bohužel, funguje. Je potřeba si hlídat zrcátka a být na pozoru, některé situace, které mi kolegové za volanty aut připravili, nebyly vůbec příjemné.

Vespa a spolujezdci... Starší dcera(16) je menšího vzrůstu... Mladší dcera(10) je na svůj věk spíše vyšší, i tak ale oproti starší ségře o půl hlavy menší... Obě mají podobný problém na Vespě. Na stupačky dosáhnou, ale protože jsou stupačky v zúžení před zadním kolem, nemají chodidla na stupačkách v ideálním úhlu - karoserie jim tlačí paty do stran. Za sebe se jim snažím udělat více prostoru, takže si sedám skoro až na špičku sedla. Pro mě nic moc pohodlného, protože celou dobu jedu trochu v krkolomné pozici, jim to ale uleví a já se s tím nějak poperu.