Jawa 250/593 (1995)

Provedeni Master, vyrobni cislo 9, predvadeci vystavni motorka s atypickou pristrojovou deskou. Predchozi majitel nechal namontovat vyfuk ze SuperMastera a ja se postaral o nosice zavazadel. Jinak upravy minimalni, spis slo o vychytani much z vyroby.

Recenze

Tento motocykl jsem vlastnil od srpna 03 do dubna 05 a prestoze porad bylo co dodelavat (za coz nemuze motorka ale nevychytana konstrukce motorky a uroven zpracovani), stala se tato motorka pro me odrazovym mustkem pro cestovani do vzdalenejsich koncin. Najednou nebyl problem se z Plzne podivat behem vikendu na Slovensko.

Dodnes si velmi zive vybavuju, jak jsem se pro tuhle motorku rozhodl - diky Kubrtovi, Bubakovi a Bezovi jsem uz delsi dobu vedel, ze tato motorka existuje a ze je to vesmes to nemodernejsi, co se mezi seriovyma jawkama da na cestovani sehnat. Zaroven jsem ale vedel, ze sehnatelnost tohoto stroje je spis v risi snu, protoze pocet 593 v nasi republice se pohybuje kolem 50ti kusu a diky svym vlastnostem a jedinecnosti neni mnoho duvodu, proc se teto motorky zbavovat. Presto jsem si rekl, ze motorku zkusim sehnat a druhy den jsem na internetu nasel hned dva inzeraty. 14 dni nato - ve ctvrtek - jsem spolu s Kubrtem a Bezou pro motocykl jel a po ose se na nem vracel domu. Trosku zazlobila elektrika - blinkry fungovaly podle nalady - ale predpokladal jsem (jak se pozdeji ukazalo, spravne), ze bude problem v nedomacklych konektorech pod nadrzi, takze jsem bez problemu dorazil domu.
Hned v patek, den pote, jsem s motorkou vyrazil na Titty twister, poradany Tankery z Pribrami - motorka slapala, ja byl spokojenej. Aspon do doby, nez jsem zjistil, ze se vyklepaly sroubky na regulatoru dobijeni a tak sobotni dopoledne bylo ve znameni jezdeni po Pribrami a hledani otevreneho kovomatu. Vicemene to byla prvni ukazka "bezneho zivota s vodnikem". Prubezne totiz bylo nutne (nebo prinejmensim vhodne) vychytavat mouchy z konstrukce i z vyroby, presto se nikdy nejednalo o problemy, ktere by stroj znepojizdnily. Ale otravne to bylo, takze tady je vycet nekolika problemu, na ktere si ted vzpominam:

- riditka, prestoze byla zcela nova, jsou kriva a maji drzak na packu spojky navaren tak, ze packy brzdy a spojky nelze srovnat do jedne roviny. Vse se povedlo az s pouzitim pilniku a hrubeho nasili.
- spinaci skrinka je umistena pod banjem brzdove nadobky, coz znacne ztezuje zasunuti klicku (v rukavicich je manipulace prakticky vyloucena). Po predelani palubky a premisteni spinacky na levou stranu je po problemu - proc to ale nenapadlo nikoho ve fabrice netusim.
- bocni stojanek je kratky a jeho navareni na ram nedostatecne, takze se ohyba. Bohuzel kvuli tomu byla motorka nekolikrat na zemi Pomohlo az prodlouzeni nohy stojanku a navareni vyztuzneho zebra k drzaku na ramu.
- centralni stojan je poddimenzovan, takze se krouti do vrtule. Motorka na nem neni prilis stabilni, navic neni vybaven slapakem, diky cemuz je pro nalozenou motorku nepouzitelny. Po vyztuzeni bocniho stojanu jsem central pouzival jen pri parkovani v garazi.
- nosne trubky predni vidilice nesou stopy po obrabeni a tvori vicemene pilnik. Nova guferka na predni vidlice maji zivotnost nekolika desitek propruzeni, pak stejne zacnou tect, takze jsem to po par pokusech vzdal.
- budiky z jawy 350 svym rozsahem sice postacuji, ale na vibrace v otackach kolem 7mi tisic proste stavene nejsou. Vysledkem je pravidelne uklepavani rucicek tachometru i otackomeru, definitivnim resenim se ukazalo pouziti rucicky z panelkoveho budiku, ktera je kratsi a zrejme nedochazi k rezonancim.
- ukazatel teploty (prevzaty zrejme z automobilu Skoda 105/120) je pro motocykl naprosto nevhodny, pri jizde lita rucicka v celem rozsahu stupnice. Navic pri cca 80° na budiku uz voda prska z vyrovnavaci nadobky, takze je tam spis pro paradu.
- vyrovnavaci nadobka brzdove kapaliny umistena u krku rizeni pod nadrzi je sice decentne schovana, takze nenarusuje siluetu stroje, ale jeji pridelani se ukazalo jako poddimenzovane, takze se drzak na jeden sroubek uklepal. Pridelal jsem nadobku "po svem" a drzi jak ma, co se bohuzel nezmenilo je "snadnost" a pristupnost nadrzky pri nalevani kapaliny.
- originalni nosic, ktery byl na motocyklu namontovan, kdyz jsem jej zakoupil, je vhodny maximalne pro kufr. Pro nalozeni motovalce je uzky a naklad pada do stran. Prvni nouzove reseni bylo proste pridelani prkna "napric" a pote vyroba vlastniho nosice se sirokym rameckem, aby poskytoval dostatecnou stabilitu nakladu.
- enduracke chranice na riditka, zakoupene primo jako originalni nahradni dil, bylo nutne upravit nevratnym zpusobem, aby je bylo vubec mozne na riditka pridelat. Diky tomu je prakticky vyloucena moznost reklamace. Zajimalo by mne, jak tyto chranice montovali na model Tramp primo v Tynci. Bohuzel jsou navic tyhle chranice z krehkeho plastu, takze po prvnim padu motocyklu na bok (jehoz pricinou byl vyse zminovany bocni stojanek v seriovem provedeni) se chranic roztristil na cca 15 strepu ruzne velikosti.
- po cca dvou mesicich provozu a najeti prakticky presne 7000 km od zakoupeni motocyklu zacalo byt obtizne motocykl nastartovat, po roztlaceni vsak vse fungovalo naprosto v poradku. Volnobeh drzel a byl stabilni, ztrata vykonu neznatelna - presto jsem chtel zjistit pricinu a pohled do valce byl drtivy. Diky obracene nasazenemu pistu sly pistni krouzky zamkem pres vyfukovy kanal, takze krouzky byly rozlamane, ve valci byla vydrena ryha v nikasilu. Oprava si vyzadala investici na urovni 7 tis korun (valec byl zakoupen zcela novy, reference na dodatecne nanaseny nikasil nebyly nejlepsi) a zahadou dodnes zustava, jak je mozne, ze motor vydrzel jezdit takovou dobu v tomto stavu (bud to tam bylo z vyroby, nebo po nejakem servisnim zasahu nektereho z predchozich majitelu) a zaroven proc se problem projevil jen v neochote nastartovani motocyklu.
- motocykl je vybaven olejovym cerpadlem, nadobka oleje na 1,2 litru je pod sedlem v zadnim plastu. Spotreba oleje vychazi radove na ujetych 800 - 1000 km na litr, presto je predepsana kontrola hladiny v nadrzce a dolevani po 500 km. Diky tomu se tam nevejde cela litrovka oleje pri dolevani a vyhoda "cisteho" oddeleneho mazani se tim vytraci. Navic nalevaci otvor je umisten tak, ze se vzdy trochu oleje "vybrynda", kdyz si k tomu jeste uvedomim, ze originalni vicko nadobky netesni a prosakuje, prijde mi to jako reseni velmi nedokonale.
- elektricka vybava je koncipovana tak, jak by u moderniho motocyklu clovek predpokladal, bohuzel zrejme diky nastaveni regulatoru neustale praskaly zarovky. Jako prvni jsem za LED diody vymenil kontrolky v palubni desce, pote jsem resil zadni svetlo, ale diky velke plose jsem se vratil zpatky k zarovkam.
- vyfuk na motocyklech 593 je kapitola sama pro sebe. Prvni modely (vcetne meho stroje) mely jen lehce modifikovany vyfuk z dvoukomoroveho provedeni 350/640, se kterym vsak motocykl vypadal "divne" a motor nedosahoval optimalniho vyplachovani (vyfuk byl pocitan na 175ccm valec). S vyrobou prototypu oznaceneho Supermaster byl spojen i novy vyfuk (ktery byl na motocykl zakoupen a namontovan predchozim majitelem) enduroveho vzhledu, ktery by se dal popsat jako "jitrnice namotana kolem motoru". Expanzni komora byla koncipovana primo na tento motor a nejinak tomu bylo i u zvetsene koncovky vyfuku. Bohuzel vsak zrejme "nekdo" zapomel na homologaci, takze do prodeje se tento vyfuk dostal ve variante, kdy byla expanzni komora vystlana skelnou vatou pro tlumeni hluku a diky tomu se vlastnosti motoru vratily na uroven puvodniho "trindoveho" vyfuku. Odstraneni tlumici vaty z vyfuku by sice stoupnula ucinnost motoru a vykon, snizila by se dokonce i spotreba, ale hlucnost by pak pro cestovani byla neprijemna, takze jsem od zasahu do vyfuku nakonec upustil a nechal jsem jej tak, jak byl.

Pres veskere vyse uvedene nedostatky vnimam tento motocykl jako velmi povedeny, zejmena s prihlednutim k podminkach, za jakych vznikal. Bohuzel se diky marketingove strategii prodaval za cenu prakticky dvojnasobnou, nez za jakou byla k mani stejne rychla a vykonna Jawa 350 typ 640, takze prodejni uspechy se nedostavily a vyroba motocyklu byly ukoncena driv, nez bylo mozne dosahnout lepsi urovne motocyklu ve vyrobe.

Duvodem k prodeji tohoto jedinecneho stroje pro mne nakonec byl fakt, ze chci motocykl pouzivat pro denni jezdeni a tim padem nedocenim sberatelskou hodnotu. Jako jedine vyraznejsi negativum, se kterym jsem se po celou dobu nedokazal smirit, byla vyssi spotreba, ktera se bez ohledu na styl jizdy pohybovala v rozmezi 5,8 - 6,2 litru na 100 km. Navic paradoxne pri ostrejsi a rychlejsi jizde byla zpravidla nizsi, nebot motor bezel v otackach, ve kterych mel vyssi ucinnost spalovani. V kombinaci s nadrzi na cca 17 litru to znamenalo nutnost tankovani po 250 km, takze tankovani 2x denne nebylo vyjimkou.

Proto jsem se rozhodl poridit jiny stroj stejne kategorie, na jare, po necelych dvou letech provozu vodnika, se v garazi usidlila Honda CB 500 a kratce pote si pro Vodnika prijel kamarad Simp, aby jej premistil do noveho domova na Sumave.