Suzuki GSF 400 Bandit (1996)

Konečně nastala chvíle přesedlat na něco silnějšího.. přibližně od ledna jsem pravidelně sjížděla inzeráty a hledala a hledala, neustále jsem konzultovala možné varianty..Už se blížil konec dubna a já stále nepojízdná..Začalo mi to pomalu iritovat..

Výška jezdce: 164 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki ER 5: důvod neuveden
Suzuki GS 500E: důvod neuveden

První dojmy - Je to úplně něco jiného než na co jsem byla zvyklá...ale jednoznačně jiného v pozitivním slova smyslu... Mile mi překvapilo jak krásně se vodí do zatáček, dále mě pak oslnila ta "muší" váha :)

Doplňky na motorce - Na motce jsou již od předchozích majitelů přidané padací "špunty"..
Já uvažuji o montáži nějakého malého kouřového plexi a určitě do budoucna budu muset nějak pořešit uchycení zavazadel zda pořídím držák a kufr nebo jen textilní brašny zatím nevím...

Recenze

U nás v ČR je čtyřstovkovej Bandík vzácná motorka. Tudíž jsme se na něj museli jet podívat až ke Trutnovu..což je pro nás tam a zpět něco málo pod 700km...ale když musíš tak musíš...Když jsem projížděla inzeráty a hledala něco vhodného a "hodného" byla to opravdu náhoda, že se objevil na prodej, ale jakmile jsem ho viděla...přestala mě okamžitě zajímat nějaká okoukaná erka či GSo...

Motorka na svůj věk vypadá motorově v pořádku.. má drobné kosmetické vady (odřené budíky, zrcátko, výfuk...), ale nic drastického. Uvidíme co ukáže čas a najeté kilometry...
Byla k nám dovežená z Německa asi roku 99, od té doby se u ní vystřídalo docela dost majitelů.. tomu však nepřikládám moc velký význam, neboť si myslím, že je tadle motorka prostě jen přestupní stanice..
Majitel, od kterého jsem ji kupovala byl velice ochotný a zajistil přepis výkonu v TP na 35 kW. Což mi na nějakou chvíli ušetřilo starost s rozšířením si řidičáku na neomezené Ačko...

První kilometry:
Suzinu jsme přivezli 30.4.2014. Bohužel následující víkend jsem byla celý v práci, tudíž první vyjížďka byla až 5.5. ... Jelikož všichni moji známý byli zaneprázdněni, nezbývalo mi tedy než vyrazit sama... přece nebudu čekat do dalšího dne :o)

Prvních pár kilometrů jsem očekávala co bude... kdy na mě vystrčí pomyslný růžky a řekne ...tak takhle tedy néé... překvapivě nic takového se nestalo, najeli jsme spolu hned 100 kiláků. S respektem jsem dodržovala veškeré předpisy a zbytečně netahala za plyn... po slabém motárdu jsem poprvé usedla na velkou motorku..pro mě opravdu velkou... i v motoškole jsem tehdy jezdila na slabým čajíčku..

Druhý den mi to opět nedalo... to už jsem ale měla za sebou doprovod... sice je zodpovědnost samozřejmě stejná, ale člověk má tak nějak lepší pocit, když má někoho "za prdelí"...
Naše cesta vedla německou stranou pošumaví...po české straně zpět... vyjížďka byla krásná..konečně i nějaké ty rejdy. Opravdu jsem si to užila.. tak jen doufám, že takhle to půjde dál...a sednem si úplně...

Prostě zatím úsměv od ucha k uchu :) :) :)

Až budu moct napsat něco dalšího a přesnějšího...info doplním