Franco82 píše: No řekněme, že budeme minoritní jevy zanedbávat... Třeba stejné zjedodušení jako že g=10m/s2

To nejsou minoritní jevy, hrají podstatnou roli. Ta teplota není pocitová, respektive na povrchu by se skutečně dala naměřit a souvisí to s vypařováním, už jsem to tu polopaticky vysvětloval. Sčítá se tam efektivnější chlazení konvekcí, ale zároveň taky podchlazení povrchu. To, že se dá chlazením dosáhnout pouze teploty chladícího média platí pouze u kondukčního chlazení, za větru je ještě zesílen vliv povrchové vlhkosti.

edit: Krásně to třeba ilustruje situace s ostřikovačkou - když se nastříká na sklo, tak přestože při vytemperování netuhne, tak za jízdy na sklé ztuhne. Je to právě proto, že se vypařováním ještě víc ochladí, tak že už ztuhne.

Naposledy editováno 11.12.2012 21:44:38

--VinCenzo-- píše: To nejsou minoritní jevy, hrají podstatnou roli. Ta teplota není pocitová, respektive na povrchu by se skutečně dala naměřit a souvisí to s vypařováním, už jsem to tu polopaticky vysvětloval. Sčítá se tam efektivnější chlazení konvekcí, ale zároveň taky podchlazení povrchu. To, že se dá chlazením dosáhnout pouze teploty chladícího média platí pouze u kondukčního chlazení, za větru je ještě zesílen vliv povrchové vlhkosti.

edit: Krásně to třeba ilustruje situace s ostřikovačkou - když se nastříká na sklo, tak přestože při vytemperování netuhne, tak za jízdy na sklé ztuhne. Je to právě proto, že se vypařováním ještě víc ochladí, tak že už ztuhne.

Jsi schopen ten vliv kvantifikovat na použitelném příkladu? Jev v příkladu s ostřikovači je zanedbatelný, protože se jedná o poměrně krátký přechodový jev. Jde mi o to co napsal původně katana a to že se auto ochladí při stovce na -50 z okolních -25, což je dle mě nesmysl.
To že se feldflaška obalená filcem namočeným do vody ve větru ochladí je známá věc a princip je mi jasný. Jakmile se ale voda odpaří nebo v extrémním případě zmrzne, jev prakticky přestane účinkovat a teplota se ustálí na +- teplotě okolí, nebo se pletu? TO že lze ochladit předmět na teplotu pod úrovní ambientní nepopírám, ale pokud se bavíme o autě/motorce/jiném železe, tak se tam tebou popisované jevy uplatní minimálně a i kdybych toho fároše z dotazu zakladatele vlákna rozhejbal na polovinu rychlosti zvuku při -15 stupních, tak to nemrzka naředěná na -20 stupňů zvládne.
Neber to jako rejpání, rád se něco přiučím (odkyzy na studie a odborné články vítány...)