Vsuvka:

Plánovaná tundra na polárním Uralu se letos nekonala, poněvadž jsme vyjeli o měsíc později než jsme měli a tudíž při příjezdu do Syktyvkaru jsme zjistili, zcela nečekaně, že na severu začíná skoro zima, na urale jdou silné deště a navíc v tomto roce šmejdprom nevydává povolení pro jízdu podél plynovodu. Vlakem se nám absolutně nechce to by byla potupa.

Řeky pramenící na úpatí Uralu jsou místy neprůjezdné i pro velký auta, odneslo to pár vezděchodů který se pokoušeli projet a proto tam nepojedeme. Nechceme zůstat trčet tejden nebude sedmé mezi dvěmi rozvodněnými řekami a protože už tam je konec podzimu tak by se nám mohlo stát že by do toho začalo sněžit a zemřeli bysme tam zimou a sežráním lední medvědy.
Volíme pro to náhradní plán, který jsme vymysleli přímo na místě. Pojedeme směrem na sever k řece mezeň. Projedeme písečnou silnici a až to půjde tak odbočíme nějakou zkratkou přes tajgu a pokud to půjde překonáme nějaký ten zimník směrem do archangelské oblasti. A protože jsou zimníky v létě převrácený do letníku tak vůbec není jistý kam se nám podaří dojet.

Navíc nám v cestě bude chybět určitě nějaký ten, most takže se budeme muset přeplovit s místními domorodci.

Naštěstí jsou stroje lehké, povezou benzín na 350 km a velkou většinu překážek na cestě budeme objíždět. Jedeme ve dvou takže nějaký to nutí v bažinách doufám nebude moc hrozit.

Přecevzetí je takové že by se motorka vůbec neměla postříkat blátem a kola by se měla ponořit maximálně po ráfek. Všude budou mosty a benzínové pumpy Po 50 km. Lenka bude v každé druhé vesnici a budou tam mít všude 50% slevy na všechno. Tak takový byl plán.

Konec vsuvky..

Kdy a kam:
Začátkem července, na měsíc do Komi. Nejdřív do Syktyvkaru a potom na sever směr Vorkuta, kam až to půjde. Cílem nejsou šotoliny a jízda ve stylu dakar, ale lesní cesty a jízda tundrou, takže pomalu a opatrně, beze spěchu a nervozity. Kus cesty se jede podél železnice a po železnici, takže musíme dávat pozor, aby nás nesmetl vlak
Z Vorkuty míříme směrem na východ, přes Uralský hřbet. Po cestě různé brody, mrkl jsem se na cestu a s hlubinou brodů to nebude zas tak vážné jako v tajze na uralu, takže stačí, když motorka zvládne 75cm vody. Takže nějaký krátký šnorchl u nižších strojů a vzít hadici na výfuk, kdyby to ve vodě chcíplo. A co dál, to se uvidí na místě.

Stroj:
Čím lehčí tím lepší, ale chtělo by to aby ujel po silnici 3500km než začne onroud - pro místní odborníky náročnej offroad.Původně jsem chtěl jet na HQ701, ale vzhledem k terénu a hodně brodům s kluzkým kamením, musím tento těžký stroj nechat doma a jet na něčem lehčím. Už jsem se rozhodl, že pojedu na AJP 240, vzducháč, prej 20 koní, no to se ještě ukáže jak to pojede po hajveji. Do lesa vezu 32 litrů benzínu, spotřebu počítám průměr 7-8 litrů a dojezd tak 450 kilometrů. Hodně se jede 1-2, hrabání, kamení, občas se zapadne a když zaprší tak ještě přibude odpor bláta a ten dělá hodně. Na místě hodím do kol dva haltry, protože jízda po blátě chce nízké tlaky.

S větší motorkou to nepřipadá v úvahu, pojedou se úseky přímo po tundře, po mechu a místy i po křoví co tam roste, takže těžší stroj nepřipadá v úvahu a pak ty brody. Ty jsou nejhorší. Vlastní zkušenosti. Motorka s hmotností do 130 kil + náklad samozřejmě a ten nebude malý.

Styl jízdy:
na silnici to je jedno, v lese pomalu a opatrně. Nechci se někde vyklopit, rozbít motorku, nebo se nějak zranit. Kdo chce jezdit dakar, relý a skákat, tak pro něj tahle akce nebude.

Spaní, jídlo:
Většinou venku - stan + teplý spacák, za každého počasí, počítat s deštěm, nepromoky, hotely ne. Mytí venku, jinak Massa Bob nechutně vonět. Restaurace taky ne - vařič a vaření atp. Občas přespání u domorodců a známých.

Co s sebou:
Stan, určitě ne nějakej tarp, nebo celtu, protože pod ní prší, když fouká, lezou tam komáři, klíšťata a další příšery. Vaření je jasný. Teplý oblečení. Nepromoky včetně návleků na rukavice, pytlíky do bot.

Opravy:
Základní nářadí na výměnu kola, zalepení duší, náhradní duši, pumpička, ložiska do kol+gufera, spojku na řetěz a případně co by se reálně mohlo vysypat - mám stříkačku beru pumpu a dvě svíčky, benzínovej fitr a dvě spony na hadici a ještě spojkový lamely.

Letos povezu navíc naviják a syntetický lano, kvůli vytahování z kalužin a zdolávání prudkejch hupů, který se nedají normálně vyjet.

Pár fotek pro představu jak to tam vypadá. Něco je Ural, něco je z Kolskýho a Chibin.



Naposledy editováno 05.09.2024 15:23:29