Ultimátní osekaný stroj na Jawáckém základu, který vyplňoval dobu čekání na vlastního Buella...
Výška jezdce: 193 cm
Recenze
Když jsem tenkrát poprvé na stánku Harlyho a Davidsona téměř minul snovou, řádně načopřenou a chromovanou krásku Wide Glide a se zrychleným tepem usedl na živého Buella XB, na místě bylo jasno o té pravé nastávající.
Na studenstkém účtě tunel, doma spousta Jawího železa, plamenný Ogaří čopr a Buell leda na nástěnce. I zrodila se myšlenka, od oka črtnutá malůvka a celé se to pak vleklo v nekonečných hodinách s rozbruskou, svářečkou, leštěnkou a broušením laminátu.
Po celou dobu vývoje mě jako vždy doprovázel i optimista Marlboro se svými výroky "To stejně nikdy nedoděláš."
Po předlouhé době vývoje se v dílně objevil zcela vyleštěný a na hranici umu vyladěný motor, ořezaný rám, "moderní" upside-down vidlice, nádrž z třiapůle, kopec vlastních svařenců a něco laminátu. Dílu kraloval vlastní svařenec výfukových svodů s přívěrou, která otevírala tlumič a nechávala splodinám přímý průchod.
Všechno dohromady to dalo stroj, který na svou kategorii překvapivě jel, výborně brzdil, nerozvlnil se v zatáčce a ani trochu nevypadal jako Kejva. Přímo ve vývojovém centru bylo též myšleno na skryté držáky konstrukce nosičů brašen a top-(case)spacáku, dokonce ve stavitelné délce s přídavným koncovým světlem.
Sportovního ducha naopak dodávaly dozadu posunuté stupačky, s tím související složité přepákování, posílená trojúhelníková zadní kyvka, tvrdé stupňovité sedlo, nízká řídítka a aerodynamická přístrojovka z vykuchané paraboly světlometu a starých Jawa pístů. Elegantní metalické lakování doplňoval chrom, nouzová patrona hasičáku, spousta svůdně pomrkávajících kontrolek (včetně palivové) a informační displej. To všechno zapojeno šílenou změtí kabeláže, konstruované ovšem jako rozpojitelná v několika celcích pro snadné rozebírání a další tuning.
Stroj jezdil prakticky neustále na hranici svého výkonu a žral snad sedm litrů. Zemřel po šesti tisících kilometrech, kdy přehnané tlaky nevydržel karter motoru a vzniklá vůle spolu s rotačním pohybem odpravila cívky dobíjení. V klinické smrti se nachází dodnes v útrobách mé dílny.
Toho podzimu jsem zašel na Šalamounku a objednal svoje vlastní, platonicky milované XBčko...
Více povídání a spousta fotek nejen z motorkářských cest na www.radekfiala.com.
dobý me by to nenapadlo
Pěkný kousek
. Dávám ti 10bodiku za věrnost české značce 
Moc se mi líbí!!
Kdyby tohle jawa začala prodávat(s malejma úpravama), Rozhodně by se neměla za co stydět 
Sweet TEN 
Pekelnej stroj
jasnejch 10 prstů 
moc pěkně napsáno, krásnej příběh
za 10b