Tohle je Concorde mezi letadly. Blackbird mezi stíhačkami. F1 mezi auty. Sršňovými slovy: " ... až zbytečně dokonalá motorka." Jízda na ní je motosex. A ano, manipulace na místě je jako zápas sumo. Ovšem jak se rozjede, nechcete slézt ...
Motorka koupena od FIRMA:BMW invelt (Praha 5-Stodůlky)
Výška jezdce: 193 cm
První dojmy - Bral jsem si ji s nulou na tachometru, takže úplně syrovou a první dojmy jsou tedy spojené s nutným plněním zadání pro zajetí motoru. časté změny otáček, hodně řazení, opatrné brždění na nových pneu s nesedlým brzdovým obložením. Pak servis, a začaly se dít věci ...
Motorku bych doporučil pro - 1. Motocestovatel bez terénních ambicí. 2. Každodenní lítačka do práce není problém. 3. Pro pohodlné svezení Batůžka. 4. Pro pokročilé se zkušenostmi se slabšími motkami. 5. Pro přerostlé. 6. Pro jezdce střídající sólo s tandemem. 7. Pro ty , kteří se kochají už jen pohledem na zaparkovaný stroj a jeho techniku.
Doplňky na motorce - Větší blástry chráničů prstů, za ty origo se v dešti neschováš. Rozšíření bočního stojanu, aby se moto nekácela na trávě, písku apod., prodloužení předního blatníčku, proč si oprýskávat kamínkama blok motoru, který origem není chráněný. Doplňků existuje na trhu tolik, že není těžké to s nimi přehnat ... přehnat
Recenze
Osma je skvělej stroj. Ovladatelnej, prostupnost terénem nejvíc, těžiště dole, krásná, nežere, asi bych neměnil, kdybych mohl říct, že je i spolehlivá. Nemůžu. Ta moje bejvalka se zadrhla. Odešly obě čerpadla oleje a motor se začínal přidírat. Jemné klepání v motoru a pilinky v oleji, a bylo po sezóně.
Dlouhé bezesné noci přemýšlení a budoucnu. Důvěra v řadový dvouvál je ta tam.
No tak dáme na kámoše, že osma je jen zbytečně dlouhá cesta k boxeru? Tak jo. Ženuška Katuška jen protočí panenky, když nastíním, že nová moto má být jednou tak drahá, než předešlá Sofinka. ("Sofinko!, nepřekračuj rychlost!!" M.A.S.H.) Nákup černých kufrů a navigace jsem zatajil úplně. Ne Katy, nebyly v ceně.
"Teď už můžete jet co to dá." Řekl servisman po povinné prohlídce a výměně oleje po prvním tisíci kilometrů. No a jak řekl, tak jsem do teď udělal...
Origo gumy jsem sjel po 7.000 km. Rozjezdy do plnejch, jako by to nebyly semafory, ale polonahá mulatka co právě upustila kapesníček na ilegálních závodech. Brždění do zatáček s náklonovým ABS s gyroskopy téměř vždy za vzorného dohledu elektroniky. Vono zkrotit 250 kg těžký dělo + 100 kg řidiče do jakékoli zatáčky je dřina, protože na jakkoli dlouhé rovince máte okamžitě maximální únosnou rychlost. Únosnou pro zachování pravidel fyziky, ne pro maximální povolenou. :o)
Dříve nenáviděné a nudné dálnice se rázem změní ve vyhledávané dětské hřiště. Obratnost stroje, pohodlí posedu, elektronicky pohlídaný optimální nastavení podvozku (sám si zváží posádku a nastaví se dle aktuálního zatížení, čímž odpadá protivné kroucení šroubem pro zpevnění tlumiče na osmě), tempomat umožňující zapnout si dodatečně přilbu, zapnout zipsy bundy, upravení suchých zipsů rukavic, nebo jejich kompletní výměnu bez nutnosti zastavit, spotřeboměr přepočítávající data vzhledem k aktuální průměrné rychlosti, a další a další vychytávky této mašiny dělá z jízdy cíl. Ráno vstávám u kámošky ve Varech a obědvám dobroty na grilu už v Olomouci. "Cesta je cíl" už není klišé, ale radost ze života i na dálnici.
V módu ROAD v zatáčkách, vracečkách, výjezdech i sjezdech je motorka naprosto srovnatelná s osmou co do ovladatelnosti, co do výkonu se mi zatím jen třikrát podařilo na chvilku podržet plnej... Předjíždění si nemusíte chystat ani naložení na týden a s kočkou za sebou. Ta mimochodem jen vrní jak utíkají kilometry na cestě k moři, do hor na serpentýny ji už nevezmu. Ani něžné vykružování vraceček jí bohužel nedělalo nejlíp. Prostě vemete za heft a Báwo se na šestku dere dopředu jako by ho srali všichni před ním a nedá pokoj, dokud není cesta před námi volná a člověk se může začít kochat. No kochat. Pohled do dálky na hory blížící se neskutečnou rychlostí může být osudný, pokud se zasníte, byť jen na krátký okamžik. U zatáčky za rovinkou jste o dost dřív než čekáte a hup na brzdy. Ty zabírají až do půlky zatáčky, miniaturní slide zadního kola, vše pod kontrolou a ... plnej! Ještě teď mám husinu, jak jsem se lekl. Jo, je rychlejší, než si člověk myslí a řidič se tomu musí přizpůsobit, nekochat se a pekelně se soustředit na každém metru.
Jízda v dešti je pohodlnější o širší nádrž na 30 litrů, která kryje komplet kolena a i boty máte krásně schované za čnějícími válci boxera. Má svůj mód RAIN a moto citelně pomaleji reaguje na plyn a mnohem dříve začne poklepávat ABS na podrážky bot.
Terénní mód jde zapnout přídavnou fičurkou po přezutí na špunty. Kdo by si ji ale odíral v lese? I když úvozy, lesní cesty a šotolinky zvládá dobře, respekt z váhy uvízlého stroje je přítomen každému takovému výletu. Ale ten adrenalinek jinde než na offíku nezažijete. Ta úleva, když jsem zase na zpevněné cestě ... :o)
Mód ADVANCED jsem ještě nikdy nepoužil. Bojím...
Nastavovat si sami můžete výšku sedla: dvě polohy, tlumiče, tuhost podvozku, ABS, atd. LCD display umožňuje i přepnutí na ovládání navigace z držítka, telefonu, muziky, atd. Perfektně čitelný i za slunce.
Samostatnou kapitolou je variabilita posedu na motorce. Nejslabším článkem je prdel, ale tady si můžete natáhnout nohy, na rámy, nebo se o rámy opřít botama a ulevit tak sedince i zádům. V častých zpomaleních v uzavírkách opravovaných silnic si můžete stoupnout, držet se nádrže jen koleny a nechat prokrvit moudí. Motorka se ani nehne v poryvech větru ani při míjení kamionů a krásně drží sama řidičem zvolený směr. Zatáčení pak obstará jen pohled zvoleným směrem, pootočení hlavy a přenesení váhy na stupačku. Prostě jedno tělo s tímhle úžasným cestovním strojem.
Mám zkušenosti z jiných motorek, i z automatu, na kterém jsem to málem rozvěsil, když si motorka sama podřadila v zatáčce v náklonu, což nechceš. Tady je quick shifter, a v serpentinách s otočkami o 180 stupňů se tak věnujete rukama jen brzdě a plynu. Nejvíc. Na řazení bez spojky jsem si chvíli zvykal, a není to vždy použitelné v tandemu, ale při závodním stoupání z 0 metrů nad mořem do 2000 je to pecka.
Chybí mi 21´ ráfek vepředu z osmy, ta žehlí díry mnohem líp, tahle potvora dost kope do držítek v přehlédnutých dírách, ale telelévr to alespoň částečně utlumí.
Kardan je dalších deset kilo navíc, ale na starosti o řetěz je lehké zapomenout.
Ruční brzda, neboli asistent rozjezdu do kopce, je bezva věc. Když zastavíte v kopci a datlujete do navi, musíte stát na brzdě, nebo ji držet. Tady ne. Zmáčknete, podržíte a moto stojí jako přibitá. Volné ruce i nohy. Kontrola tlaku v pneu během jízdy, kdy přepnete display na CHECK a ten zobrazí aktuální stav motorky vč. tlaku oleje, atd. je úžasný.
Potrápil mě E-call, tato novinka na moto ještě měla mouchy se softwarem a po ztrátě signálu v tunelu už se nepřipojila k satelitům. Během odstávky v zimě mi totál vybil baterku, jak se snažil systém znovu připojit. Takže odtahovka, diagnóza, výměna čipu a zničené baterky, a teď už funguje bez problémů. Tenhle systém přivolání pomoci při bouračce, pádu, nebo kdykoli přijedete k čerstvé havárce, bude od příštího roku povinný v nových autech a na moto má určitě taky velký potenciál. Mikrofon a sluchátko jsou přímo na řídítku.
Začal jsem na 650 nedám na ní dopustit. Sezóna a půl na 800 a teď tenhle mastodont, co padá přímo na válce motoru :o( a co se změní na ovladatelnou 650 jakmile se rozjedete s pohodlím jako v autě. Každá z nich je o sto procent lepší než předešlá. Už mají novou verzi 1250 Advik. Bude mít obsah 1300, elektrický ovládání šiltu a adaptabilní tempomat. Parádní vylepšení, jděte do toho, konkurence jen pokukuje a opisuje. My si tuhle necháme už napořád. Protože je to pro nás to nejlepší na dvou kolech a jedné stopě s motorem...
Po 30.000 km.
... jo taky se sám sobě teď směju, jak jsem byl nadšenej a zaujatej. Jenže bez patosu je výše popsané stále pravda. Ročně nalítám v tandemu i sólo cca 13000 km, a těším se na každou další cestu. Teď jsem se vrátil z cestovatelského festivalu v Praze s Igorem Berezovarem, venku 0-3 stupně, a v poho. Samo chce to lyžařské doplňky, ale dokud není nasoleno, jezdím i do práce. Absolvoval jsem motoškolu v terénu a už jsme opravdu jedno tělo. Žádné závady, jen pravidelné servisy, a to bohužel i dvakrát ročně. Nechutně drahý, ale jak říká kámoš: "Když chceš opičku, musíš mít na banány." :o) Na dlouhé cesty jsem nechal ušít potah z oveny a prdel je spokojená. Jasný, nesmí ti to zmoknout - smrad a blbě schne, ale jinak super. Posledním zlepšovákem jsou vzpěry ochranného rámu nad válec. Nepozorností mi Matylda upadla na místě plně naložená a origo rámy dostaly z boku takovou pecku, že se pohnuly k motoru a bohužel se odřel i kryt víka motoru. To kluci německý podcenili. Proto přidány nounejmy slidery a jedna tyčka TOURATECH na každou stranu navíc. Vše prověřeno pádem na benzince na druhou stranu a vše netknuté. Odešla mi origo navigace, ale je na ní prodloužená záruka na tři roky, takže pořešeno výměnou. Závada se projevuje plaváním obrazu na displayi.
Toš teď přežít zimu, vyměnit zadní papuč, která má bez mála 12000 km - Anakee Adventure od Mišáků, a na jaře kolem Jadranu přidat pár vlaječek do sbírky. Buďte zdrávi, kolama dolů a jeďte ven, jedno na čem.
[
super mašina, jak vidím, využíváš ji na 100 procent, tak, to má být, hlavně ať dlouho slouží a dělá jen radost
Tak BMW asi fakt dobrý, to vědí všichni, jen jsem trochu zmatený.
Triumph tiger 1200 desert a XCA jsou vedeny v recenzích fundovaných evropských redaktorů jako plnohodnotný konkurent pro rok 2020 co elektronického podvozku se týká a přitom nejde o kopii. Náklonové ABS snad dokonce měli Angláni ještě dříve. A elektrický kšilt mám na Tigerovi už taky. A určitě nesouhlasím, že je jen pro velké postavy, to je fakt kravina.
Ale jinak samozřejmě v mnoha ohledech BMW udalo směr velkých cestovních endur, tak ať slouží
Ak to tak naozaj myslíš, ako to píšeš, tak no comment. Ale pre ostatných, ktorí budú čítať tieto ódy, píšem môj názor. Na najnovsom BMW R 1250 GS Adventure som nedávno urobil 1500 km a bol som veľmi rád, že ju vraciam do požičovne. Najväčší problém sú vibrácie. Vibrácie od motora do stupaciek, do sedla, do riaditok, do pačok, so zadného kufra a chrbta mojej manželky. Tie vibrácie sú veľmi nepríjemné a sú v každých otáčkach. Normálne z toho brnia prsty, takže sa na packach nedajú dlhodobo držať. Ja som zvyknutý držať prsty na brzde a na spojke, ale po čase mi tak brneli, že som ich musel držať. Po pár minútach jazdy som sa zľakol, že som spodkom niečo chytil na ceste. Ale zistil som, že na nerovnostiach to 'iba' klepe centrálny stojan zospodu do rámu a stupaciek. Je tam ešte kopec iných vecí, ktoré ma mierne iritovali (totálne nezmyselný systém tlacitok a ovládacieho kolieska len napr. na jednoduché zapnutie vyhrievania, nie ideálna poloha nôh, nie veľmi intuitívne ovládanie tempomatu, OTRAVNÉ keyless otváranie a zatváranie nadrze, ktoré má naozaj vytacalo pri každom tankovani)... Skratka som bol veľmi rád, že ju vraciam. No a teraz poďte do mňa.