Vážení diváci.
Poté, co jsem přečetl pár drsných cestopisů velkých cestovatelů, dozvěděl jsem se, jak se lámou spojkové koše při výměně lamel, jak se jezdí bažinama na silničních gumách, kde nesmíte postavit stan mimo lidmi obývané území, protože vás jinak roztrhají medvědi a vlci. Nasedl jsem na svůj nový stroj, který právě opustil fabriku v SS-Hofenu, parkující v mý starý garáži a vyrazil...


.
.
.
Dozvěděl jsem se, jakým způsobem se brodí divoké řeky, hlubší jednoho metru, obložené 690-ce, tak jsem se rozhodl, že se taky podělím svými hrůzyplnými zážitky.
.
.
.

Všechno začalo následovně:
.
.
.
Jednoho krásného odpoledne, když jsem se probudil ani nevím kde a moje motorka stála opřená o jakýsi podivný strom kdesi v lese, rozhodl jsem se, že přestanu užívat univerzální lék proti všem nemocem na světě, jenž se nazývá vodka.


(((ilustrativní foto)))
.
.
.
Litr vodky a půl litru vodní dýmky


.
.
.
s obsahem, jenž nikdo nezná, mi ráno dalo jasně najevo, že bych měl ještě odpočívat.


.
.
.
Tak jsem se opět odebral do hotelu, *****, a spal do následujícího poledne.


.
.
.
Závěrem prvního dílu bych rád napsal svými adventčůrystickými slovy na téma včerejší večer a dnešní den.
"Hele bylo to fakt drsný. Už votpoledne na mě lezla nějaká hrozná a nakažlivá azijská choroba. Vypadalo to něco jako černej kašel zmutovanej dohromady s cholerou a proto jsem musel zahájit léčbu. Jinak bych tam určitě zakukal a to jsem teda nechtěl. Teď následuje několik drsných a nespisovných slov, (jak to mají ve zvyku jen ti nejdrsnější z nejdrsnější, kteří se třeba právě vrátili z českýho, nebo polskýho tetu a musí to náležitě okomentovat), které raději vynechám...."

Naposledy editováno 30.06.2024 09:27:02